elizabethin – Snívajme sen o Raji na Zemi

Kurt Tepperwein – Zákon příčiny a důsledku a Zákon hojnosti

Posted by elizabethin na 15. marec 2013

400412_334987739854634_605226778_nZákon příčiny a důsledku

Veškeré dění na tomto světě podléhá principu příčiny a důsledku. Veškeré viditelné stvoření je, jak už název napovídá, působení, za nímž vždy stojí nějaký stvořitel, jehož vůle se tak projevuje. Kde je stvoření, musí být vždy stvořitel, neboť zákon říká: „Nic nepochází z ničeho.“

Vždy existuje spojitost mezi tím, co bylo, a tím, co následuje. Veškeré dění se řídí zákonem příčiny a následku. To, čemu říkáme náhoda, je pouze výrazem skryté, neznámé příčiny; nikdy se nic neděje bezdůvodně.

Můžeme samozřejmě dělat, co se nám zachce, ale v podstatě nemůžeme jen tak „chtít to, co chceme“. I pro naši vůli totiž existuje příčina, která sestává z vlivů okolního prostředí, z mínění, zkušeností a okolností, a ty všechny také mají svou příčinu.

Přesto máme v každém okamžiku svého života možnost do tohoto řetězce zasáhnout, změnit působení nebo také vytvořit novou příčinu. Mimo tento zákon však nic neexistuje a nic se neděje v rozporu s ním.

Zákon sám nemá žádnou svobodu rozhodování o tom, co chce vyvolat. Říká jen: „Když stvořitel udělá tohle, stane se tohle, když udělá tamto, stane se tamto.“

Zákon je věrným služebníkem stvořitele a každý následek svou kvalitou a kvantitou odpovídá právě přesně své příčině.

Žádná náhoda tedy neexistuje, neboť i ta podléhá zákonu příčiny a následku. Náhoda je to, co se mi na základě toho, jaký jsem, přihodí. Náhoda a štěstí jsou pouze označení pro nepoznané souvislosti. První a poslední příčinou za veškerým zdáním je vždy ona tvořivá prasíla, jediná síla, které říkáme BŮH. Stvoření existuje tak dlouho, dokud neskončí působení poslední příčiny.

Působení zákona příčiny a následku vnímáme nejcitelněji, když se nám projeví jako osud.

Slunce a Měsíc se nemohou zrcadlit v kalné vodě, a právě tak ani Všemohoucí se nemůže zrcadlit v srdci, které je zakalené ideou pouhého „já“ a „moje“.

Srí Rámakrišna

Zákon hojnosti

Zákon hojnosti říká, že nám náleží veškerá hojnost života. Je to naše duchovní dědictví a je nám v každém okamžiku k dispozici. V důsledku svého chybného myšlení a nedostatečné víry však často vyvoláváme omezení svého vnitřního a vnějšího bohatství, a tím způsobíme, že se nám něčeho nedostává.

Jakmile ale člověk pozná, kdo doopravdy je a přijme své duchovní dědictví, projeví se v jeho životě zákon hojnosti. Kdo tento zákon pochopí v celé šíři, nezná už žádný nedostatek. Ježíš řekl: „Kdo má (poznání skutečnosti), tomu bude dáno, aby měl hojnost. Kdo ale nemá, tomu bude to málo odebráno.“

Život má tendenci k hojnosti všude a ve všem, a když to poznáme, tuto hojnost přivoláme. Tento poznatek má hodnotu ale pouze tehdy, jestliže z celého svého života učiníme jeden jediný projev „vnitřní hojnosti“. Kdo tuto „vnitřní hojnost“ nepozná, ten stojí v cestě sám sobě a svému úspěchu.

Brání tak tomu, aby se hojnost života projevila. Pak nepomůže sebevětší námaha, ani pozitivní myšlení a úpěnlivé modlitby, neboť život může ve vnějším světě odrážet pouze vnitřní skutečnost.

Uvědomte si tedy, že jste svým vnitřním založením bohatí a že máte úspěch! Když budete žít v tomto poznání, stanete se pravým magnetem hojnosti. Všude jsou totiž možnosti a cesty. Všechno, co se vám přihodí, je šance, kterou vám život nabízí, aby skrze vás nechal projevit hojnost. Nesmíte se ale nechat zmást vnějším vzhledem. Takové možnosti existují i tam, kde na první pohled nic není.

J když vnější realita odporuje vnitřním obrazům hojnosti, i když jsou okolnosti kolem nás sebevíc obtížné, když hojnosti přitakáme a schvalujeme ji, povzneseme se nad ně a přeměníme je.

Veškeré pozitivní myšlení a veškerá námaha nám na cestě k úspěchu ale nebude k ničemu, když budeme v nitru neustále myslet na omezení a nedostatky. Nebo když své nedostatky budeme ospravedlňovat jako následek „karmických“ příčin. Také karmu lze kdykoliv změnit a nikdo nás nenutí, abychom nadále byli oběťmi svých nevědomých vzorců chování. Často se ovšem necítíme být hodni toho, abychom skutečně žili v hojnosti. Tento názor spolehlivě zabrání tomu, aby se projevilo to, co nám život chce ochotně dát.

Přijímání je však jen jednou stránkou zákona, druhou je dávání! Kdo svou pozornost zaměří jen na jednu stránku zákona, svým sobectvím moc tohoto zákona opět zruší. „Nemohu brát, aniž bych dával, nemohu sklízet, aniž bych zasel.“ Stejně jako zasetí podmiňuje sklizeň, tak dávání podmiňuje braní. Zákon hojnosti může být totiž účinný jen do té míry, do jaké se my staneme cestou, jíž se hojnost projevuje.

Touto cestou, tímto „kanálem hojnosti“, se stanu, když vypustím všechny myšlenky na omezení a nedostatek, i ty nevědomé, abych nepřekážel zákonu v jeho působení. Když budu dávat, jak nejvíc budu moci, nedostatek pomine. Nejsnazší přitom je dávat materiální věci, které jsou nejméně podstatné, i když mnozí z nás ztroskotávají už i na téhle rovině. Nejpodstatnější a nejtěžší je opuštění egoismu a neomezená ochota sloužit ze všech sil celku.

Tato vůle, sloužit procesu tvoření, vyrůstá z lásky. Abychom se mohli podílet na hojnosti, musíme své malé já předat svému opravdovému Já, onomu Bohu v nás. Ježíš řekl: „Usilujte o bohatství Boží, a všechno ostatní vám připadne samo.“

Tento postoj bychom neměli opustit ani tehdy, když budeme úspěšní a budeme žít v hojnosti. Jen tak totiž zůstává přítok hojnosti otevřený. Tímto postojem nejen získáme hojnost, nýbrž ji i udržíme, a dokonce zmnožíme, abychom ji mohli moudře použít. Staneme se „kanálem“, skrze nějž se budou moci manifestovat různorodé projevy života i k užitku ostatním. Až sami sebe pochopíme jako spolustvořitele a budeme se snažit svým působením zlepšit svět, bude hojnost naším stálým hostem.

Hojnost samozřejmě neznamená pouze to, že budeme mít stále dost peněz, i když i to k ní náleží a pohrdání penězi nás od proudu hojnosti spolehlivě odstřihne. Hojnost se spíš projevuje ve zcela nepatrném každodenním dění, v našich harmonických vztazích, stejně jako v míře našeho duchovního poznání.

Kdo žije v hojnosti, má neustále všechno, co právě teď potřebuje k dokonalému vyjádření svého bytí. To může být i hojnost lekcí, které nám život nabízí a které jsou skvělou šancí k tomu, abychom se z nich učili a rostli. Kdo žije v hojnosti, má skutečně všechno v dostatečné míře a každý aspekt jeho života je harmonický.

Být úspěšným člověkem znamená procitnout jako duchovní člověk. Pravé bohatství je duchovní bohatství. Všechno povstalo z ducha.

„Usilujte nejdříve o bohatství nebeské, a všechno ostatní vám připadne samo od sebe.“

Matouš

Reklamy

Pridaj komentár

Zadajte svoje údaje, alebo kliknite na ikonu pre prihlásenie:

WordPress.com Logo

Na komentovanie používate váš WordPress.com účet. Odhlásiť sa / Zmeniť )

Twitter picture

Na komentovanie používate váš Twitter účet. Odhlásiť sa / Zmeniť )

Facebook photo

Na komentovanie používate váš Facebook účet. Odhlásiť sa / Zmeniť )

Google+ photo

Na komentovanie používate váš Google+ účet. Odhlásiť sa / Zmeniť )

Connecting to %s

 
%d bloggers like this: